Obce u plánované gigafactory jsou rozdělené. Čekají na referendum a výsledky analýz pozemků
Jednání, memoranda, ale i referenda a petice. Obyvatelé obcí na Karvinsku, kde stát jedná o výstavbě takzvané gigafactory, teď žijí především tímto tématem. Už v červnu má v Dolní Lutyni, kde má továrna stát, proběhnout referendum. Zástupci ministerstva průmyslu, ale i kraje do obce jezdí s lidmi jednat, jak ale uvádí starosta Pavel Buzek (STAN), řadu otázek se stále vysvětlit nepodařilo. A tak výstavba dělí obec i rodiny.
Po cestě mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi u polské hranice čas od času projede auto nebo zemědělská technika. Přes pole jde vidět na remízky, pozůstatky prvorepublikových pevnůstek a kaluže vody po deštích či rozlivech z řeky a potoků. Jediné, co narušuje alespoň částečně klid, je dálnice do Polska, kterou lze vidět v dálce, a štěkot psů u rodinných domů.
Obyvatelé Dolní Lutyně plánují kvůli gigafactory referendum. Hlasovat by chtěli už v červnu
Číst článek
Tenhle klid by ale už brzy mohly nahradit zvuky stavební techniky a místo polí by v blízkosti domů mohl vyrůst průmyslový komplex pro strategickou investici – takzvanou gigafactory. Zatím je její umístění u Dolní Lutyně ale pořád nejisté, čeká se, jak dopadne geoinženýrský a hydrologický průzkum. Ten má stanovit, jestli bude výstavba u Dolní Lutyně vůbec možná.
„Studie a analýzy by se měly ve třetím či čtvrtém kvartále letošního roku spojit v komplexní studii proveditelnosti, která musí odpovědět, v jakém čase a za jakých podmínek jsme schopní limity, které v tom území jsou, řešit,“ popisuje aktuální situaci David Petr, ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS), která má přípravu území pro klíčové investice v Česku nově na starosti.
Dodává, že se zástupci CzechInvestu, SIRS, ale i kraje schází pravidelně s vedením Dolní Lutyně i okolních obcí a jejich občany a spolky, aby je o průběžných krocích informovali. „Často se nás ale lidé na těch debatách ptají, jak třeba budeme řešit svoz odpadu, což je předčasné, protože jsme teprve ve fázi prověření. A paralelně běží vyjednávání s investorem. Jsme na začátku procesu, ale chceme se určitě bavit se všemi účastníky,“ říká a odkazuje se i na vytvořenou webovou stránku s aktualitami o projektu.
Rozdělená obec
Veřejná slyšení, na kterých mohli lidé z okolních obcí pokládat zástupcům projektu své dotazy, proběhla už dvě. Podle starosty Dolní Lutyně Pavla Buzka (STAN) se na nich některé otázky vyjasňují, přesto ale řada z nich zůstává stále nezodpovězených.
„Momentálně se motáme v kruhu. Pořád platí, že si myslíme, že to území není tak jednoduché pro vybudování fabriky v takovém rozsahu. To je zábor 280 hektarů v záplavovém území, a jak to přesně chtějí řešit, nevíme,“ říká s tím, že chování státu v tomto ohledu nerozumí a pokládá ho za nekoncepční.
„Na jedné straně tvrdí, že velké průmyslové zóny jsou třeba, ale probudí se až na poslední chvíli a řeknou, že to prostě udělají tady. Přitom 15 let předtím dělali všechno pro to, aby tady nic takového nevzniklo,“ podotýká s odkazem na skutečnost, že se o plánovaném záměru nedozvěděl z ministerstva, ale až z vysílání Radiožurnálu.
I s těmito námitkami pracují tvůrci petice ze spolku Zachovejme Poolší. V obci prosadili otázku do vyhlášeného referenda, které proběhne v červnu současně s volbami do Evropského parlamentu. Věří, že jím obyvatelé Dolní Lutyně zaváží vedení obce k tomu, aby podávalo proti výstavbě továrny námitky. „Teď nás čeká vysvětlování otázky v referendu dům od domu,“ říká Nina Brtníčková z vedení spolku.
Na výsledky referenda čeká i starosta Buzek, který očekává, že se z něj dozví, jak přesně lidé v obci případnou výstavbu vnímají. Z atmosféry v obci ale radost nemá.
„Já říkám, že to referendum rozštěpí obec 50:50, ale myslím to tak, že se rozštěpí vztahy v obci. Každý občan má jiný názor. Mohou se kvůli tomu rozhádat rodiny, části obce, mladí se starými – to je tak nevyzpytatelné. Poslední dobou nedělám nic jiného, než že se věnuji gigafactory a na normální práci nemám čas,“ vysvětluje starosta, proč je náročné už samotné čekání na „nějaké“ rozhodnutí.
Mapa pozemků, o kterých jedná stát s investorem pro případnou výstavbu gigafactory
‚O čem chcete jednat?‘
Podle Davida Petra i nadále pokračuje vyjednávání s obcemi. „Na začátku těch debat jsme jim nabídli memoranda o spolupráci, aby obce samy řekly, co v dané lokalitě vnímají jako problém, a abychom věděli, na co se zaměřit. Například když někde nejsou realizovány třeba protihlukové stěny nebo je někde problém s křižovatkami,“ vysvětluje.
Zvýšené hlasy, vyostřená debata, i když s nižší účastí. Lidé z Dolní Lutyně vedle gigafactory bydlet nechtějí
Číst článek
Až v další fázi, po vyhodnocení sesbíraných podnětů, by stát nabízel obcím závaznou smlouvu o spolupráci, kde by bylo jasně stanoveno, kdo by měl co na starosti a co by se stalo v případě, že by své závazky neplnil. „To je konstrukt, který jsme obcím nabídli, debatujeme o něm, ale zejména v Dolní Lutyni říkají, abychom nejprve nechali proběhnout referendum, ať zjistí nálady občanů. Až poté jsou ochotní se případně bavit o smlouvách,“ vysvětluje ředitel developmentu SIRS.
Podle starosty Buzka jsou ale debaty o smlouvách předčasné, protože zatím nejsou na stole ani zmíněné studie proveditelnosti ani stanoviska ochranářů.
„Neznáme potenciálního investora, nevíme, jak by ten projekt přesně vypadal. A když nemáme žádné podrobnosti, tak o čem chcete vyjednávat?“ ptá se. A dodává, že mu ohledně informací o gigafactory volají i starostové obcí na polské straně hranice. Nemá jim ale co říct, protože mu odpovědi na jejich otázky také chybí.
Smířlivější nálady jsou ale v sousedních Dětmarovicích, jak upozorňuje tamní starosta Ladislav Rosman (Nez.). Podle něj se obec dělí v názorech na výstavbu gigafactory zhruba na poloviny, přičemž převažuje ta, které výstavba nevadí. Vysvětluje to tím, že se Dětmarovic samotných budování průmyslového parku dotkne spíše okrajově, zatímco Dolní Lutyně a Věřňovic se týká přímo.
Gigafactory u Dolní Lutyně
- Klíčový projekt pro ekonomiku a zaměstnanost. Tak popisují politici nový záměr postavit v Moravskoslezském kraji továrnu na baterie do elektromobilů. Od investice za 200 miliard korun si vláda slibuje až sedm tisíc nových pracovních míst.
- Jak zjistily server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, pro investici byly vybrány pozemky mezi Dolní Lutyní a obcí Věřňovice hned u polské hranice a chráněné oblasti. Před lety je zvažovala pro výstavbu svého závodu také automobilka Hyundai. Narážela ale na nedalekou chráněnou oblast a problémy s pravidelným rozléváním nedaléké řeky Olše.
- Vláda už aktuálně jedná s konkrétním investorem, ten se ale nakonec může rozhodnout například pro Polsko. Vybraná oblast by v takovém případě čekala na dalšího zájemce.
„Tyto obce jsou více dotčeny než Dětmarovice. Na naše zasedání zastupitelstva přišli členové spolku Zachovejme Poolší z Dolní Lutyně, kterým jsme dali prostor, aby celou věc vysvětlili. O nějakém stanovisku jsme poté nehlasovali, ale jak jsem mohl pozorovat, zhruba polovina zastupitelů je proti výstavbě a polovina pro,“ popisuje nálady v obci.
Lidé podle starosty Rosmana dobře chápou možná pozitiva projektu, jako třeba „vzpruhu regionální ekonomiky“. Zároveň ale poukazují i na nedostatky záměru. „Je chyba, že se promarnilo 10-15 let a nedošlo k přípravě vhodné plochy na bývalých pozemcích OKD. Nemusela by se likvidovat příroda v tom rozsahu, jak je zvažováno,“ tlumočí názory spoluobčanů a i své vlastní.
„Já sám bych ten záměr uvítal s velkým nadšením a podporou, kdyby ten projekt vznikl na brownfieldu. Dneska je to ale už tak, že se další negativní zásahy do přírody a poškozování životního prostředí příliš nenosí,“ podotýká s tím, že projekt tak má větší podporu spíše ve vzdálenějších částech regionu, jako třeba Karviné, která si od něj podle starosty slibuje vyšší atraktivitu regionu a konec vylidňování města.
Projekt za 200 miliard
Jak už dříve informovaly server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, o záměru na výstavbu jedná stát zhruba od podzimu 2023.
Do oblasti Dolní Lutyně se záměr na umístění továrny na baterie do elektroaut přesunul poté, co CzechInvest neuspěl u investora s nabízeným brownfieldem v oblasti Karviná Doly, u kterého před nedávnem uzavřela investiční společnost Panattoni smlouvu o smlouvě budoucí kupní s jeho dosavadním vlastníkem, firmou Asental Land Zdeňka Bakaly.
Lokalita, kde mohla stát gigafactory – mezi dolem Barbora a silnicí Ostravská. Fialově jsou znázorněny pozemky firmy Asental Land Zdeňka Bakaly. Tento záměr nakonec padl kvůli nevyhovujícímu terénu
Kvůli výstavbě baterkárny se podle někdejšího hejtmana kraje Ivo Vondráka (Nez.) přesouval také strategický projekt hrazený z Fondu spravedlivé transformace: výzkumného centra Eden, které mělo na tomto místě původně stát. Novou lokalitu zvolil kraj blíže Karviné, jak jsme psali dříve.
„Snažili jsme se tento pozemek i s CzechInvestem investorovi nabízet, ale když tu plochu viděl, viděl ten stav, v jakém ten pozemek je, řekl, že tam teď investovat nechce. A že Česká republika musí nabídnout něco jiného, nebo v té soutěži nebude pokračovat,“ vysvětluje ředitel developmentu SIRS David Petr.
Jak už dříve upozornil server iROZHLAS.cz, území je pro budování rozsáhlé továrny náročné, což zjistil už předchozí investor – firma LG. Na pozemku je totiž převýšení zhruba dvacet metrů, které by musela firma před stavbou vyrovnat. Což by pro ni byly miliardové náklady navíc a celou investici by to zdrželo.
Stát zvolil pro umístění gigafactory rozsáhlé zemědělské pozemky mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi v Moravskoslezském kraji jednak proto, že se o nich už dříve uvažovalo při umístnění automobilky Hyundai v kraji. A jednak také proto, že odpovídají záměrům investora.
„Tato lokalita splňuje náročná kritéria uvažovaného koncového investora projektu. Má dostatečnou velikost, je v blízkosti elektrárny Dětmarovice, což umožňuje dostatečný přívod technické infrastruktury. Zároveň je díky těsné blízkosti dálnice a železnice velmi dobře dopravně dostupná,“ vysvětlil důvody už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Jde tak o další pokus, jak do Česka přitáhnout investora, který by zde gigafactory vystavěl. Doteď v Česku podobný typ průmyslu chybí. Výstavbu své baterkárny zvažoval v Líních u Plzně v roce 2023 také německý koncern Volkswagen. Ten ale loni v listopadu své rozhodnutí přehodnotil. Jeho předseda Oliver Blume to zdůvodnil pomalejším náběhem elektromobility, než se očekávalo.
