Fico se chce zbavit ‚politických mimovládek‘. Zákon by slovenské vládě umožnil rušit nevládní organizace

Slovenský parlament v prvním čtení schválil zákon o nevládních organizacích. Ty, které přijímají peníze ze zahraničí, by se podle něj musely označovat jako organizace se zahraniční podporou. Podle kritiků je to šikana a krok namířený proti občanské společnosti. Zákon je podle expertů přísnější než původní maďarská předloha. Přijetím zákona by vláda získala možnost zrušit nevládní organizace i kvůli drobným administrativním chybám.

Od stálého zpravodaje Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský premiér Robert Fico a kandidát na prezidenta Peter Pellegrini

Slovenský parlament v prvním čtení schválil zákon o nevládních organizacích. Ty, které přijímají peníze ze zahraničí, by se podle něj musely označovat jako organizace se zahraniční podporou (Robert Fico a Peter Pellegrini, ilustrační foto) | Zdroj: TASR / Profimedia

Úplné přijetí zákona by dopadlo na všechny organizace, které mají příspěvky ze zahraničí, a to nejméně 5000 eur za rok (to je asi 125 000 korun). Povinně by to musely uvádět při všech svých činnostech, takže ve svých publikacích, na letácích, při vystupování v médiích a tak dále. Premiér Fico chtěl původně prosadit označení zahraniční agent.

‚Je podložené, že Země je kulatá?‘ tázal se dezinformátor, který může vést telerozhlas Slovenska

Číst článek

Souhlasil s tím i předseda Slovenské národní strany Andrej Danko, který před několika dny řekl, že se to označení zahraniční agent ještě pořád může do finální podoby zákona dostat během úprav v parlamentu.

Zrušení kvůli chybě

Organizace by musely také zveřejňovat údaje o svých dárcích, přispívatelích nebo věřitelích. Návrh z dílny SNS počítá i s tím, že by ministerstvo vnitra mohlo zrušit ty organizace, které nějak nedodrží daná pravidla například tím, že udělají administrativní chybu ve své výroční zprávě.

Nevládní sektor se zatím snaží bránit hlavně tím, že změny odporují zákonům Evropské unie. Jde podle nich o porušení práva na sdružování. Organizace VIA IURIS, která se věnuje ochraně lidských práv, v úterý po schválení v prvním čtení ten návrh označila za hanebný a připomněla, že už dnes jsou nevládní organizace kontrolované přísněji než třeba politické strany.

Dvojí metr pro slovenské spolky. Podle Jourové je návrh o označení v rozporu s evropským právem

Číst článek

Na 40 ochranářských organizací návrh Slovenské národní strany označilo za snahu o stigmatizaci a šikanu, která narušuje základy demokratické společnosti které je v rozporu s ústavou. Lze tedy očekávat, že po případném schválení v parlamentu budou následovat soudní pře. Opoziční strana Progresivní Slovensko už v úterý avizovala, že se případně obrátí na ústavní soud.

‚Politické mimovládky‘

Zákon má být primárně namířen i proti nevládním organizacím, které se věnují korupci nebo odhalování politických kauz. Koalice je dlouhodobě označuje za „politické mimovládky“ a tvrdí, že se skrz ně zahraniční aktéři vměšují do slovenské politiky. Premiér Robert Fico krátce po vítězství v parlamentních volbách prohlásil, že na Slovensku skončila éra, kdy vládly nevládní organizace, zejména Směr a SNS vedou verbální konflikt s organizacemi, které jsou kritické k výkonu moci.

Koalice návrh vysvětluje potřebou větší transparentnosti, je ale napsaný tak, že by dopadl nejen na „politické mimovládky“, ale i na různá občanská sdružení, sportovní kluby, vzdělávací nebo sociální organizace, církve, ochranáře a tak dále.

Sporný zákon o televizi a rozhlasu dostal od Ficovy vlády zelenou. V plánu je i konec šéfa Machaje

Číst článek

Podobný zákon platí také v Rusku, kde mluví přímo o zahraničních agentech. Platí už od roku 2012 a je mnohem přísnější než navrhovaná slovenská úprava. Vztahuje se i na média. Výrazně omezuje například jejich příjmy skrz kontrolu reklamy.

Oproti maďarské předloze je slovenský návrh zase přísnější. V Maďarsku byla mnohem výš nastavená hranice toho, kolik peněz může organizace ze zahraničí přijmout. Evropský soudní dvůr v roce 2020 pak rozhodl, že ten zákon není v souladu s evropskou legislativou, protože porušuje právo na volný pohyb kapitálu.

Podobně to je také v Gruzii z toho pohledu, že na Slovensku je ten návrh přísnější. V Gruzii teď veřejnost protestuje proti tomuto „ruskému zákonu“, jak jej nazývají demonstranti. A v Gruzii se na rozdíl od Slovenska nepočítá například s tím, že by vláda mohla organizace i svévolně rušit.

Ladislav Novák, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme