Teror v Moskvě nikdo nečekal, tvrdí komentátor. Putinovy lži o vině Ukrajiny prý Rusové „sežerou“

Matěj Skalický mluví s Liborem Dvořákem, komentátorem a odborníkem na Rusko

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

26. 3. 2024 | Praha/Moskva

Teroristický útok na okraji Moskvy. Čtyři údajní pachatelé, vypálená koncertní hala, bílý renault, tádžické pasy a spousta nezodpovězených otázek. Aspoň na některé z nich se pokusíme najít odpověď. Ve Vinohradské 12 je Libor Dvořák, rozhlasový komentátor a odborník na Rusko. Ptá se Matěj Skalický.

Editace: Lucie Korcová
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Miroslav Tomek
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Damiana Smetanová

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Libor Dvořák | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Tisíce Rusů přišlo na místo tragické střelby v Crocus City Hall uctít památku obětí | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Praha/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rusové v neděli drželi státní smutek za více než 130 obětí pátečního teroristického útoku. V nemocnicích nadále zůstávají kriticky ranění, takže počet obětí může ještě narůstat. Jaké jsou projevy ruské sounáležitosti i ve světle převládající lhostejnosti vůči hrůzám války na Ukrajině způsobené ruskou agresí? 
Snad až čtyři tisíce hlavně Moskvanů, ale i obyvatel jiných ruských měst přišlo odevzdat krev, kterou zřejmě řada zraněných potřebuje. Ten útok byl opravdu děsivý, to jsme koneckonců viděli i ve všech našich televizích. Dokonce bych řekl, že po letech, kdy se v Rusku nic takového nestalo a kdy Rusko bylo samo původcem řady hrůz a státního terorizmu, viz Ukrajina, ale předtím i Sýrie a tak dále, tohle nikdo nečekal a o to byl šok větší. 

Tisíce Rusů přišlo na místo tragické střelby v Crocus City Hall uctít památku obětí | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Útoky v minulosti byly zejména z čečenské strany...
Připomněl bych tři počínaje Buďonnovskem v roce 1995, kdy byla obsazena nemocnice a původci přepadu potom úplně bez překážek odtáhli pryč. Pak přišel útok v divadle na Dubrovce, který měl v roce 2002 130 obětí, tuším, a pak přišel zatím nejhorší útok v beslanské škole, kde bylo obětí asi 330, z toho 186 dětí, to bylo opravdu to nejšílenější. Paměť národa bývá krátká, to známe i z naší vlasti. 

Po nějaké delší době se tedy odehrálo to, co se odehrálo v pátek na západním předměstí Moskvy, v moskevské Crocus City Hall. Už je známo více do detailu, k čemu přesně tam po osmé večer tamějšího času došlo? 
Zatím víme, že jsou k dispozici i videa z kamer, které měli čtyři údajní hlavní útočníci upevněné přímo na uniformách. V tuto chvíli víme, že těsně před začátkem koncertu, kdy sál s kapacitou 6200 míst byl už téměř plný, vjel na území Crocus City Hall nenápadný bílý Renault, z něj vyskákali údajně čtyři muži, kteří začali okamžitě střílet z rychlopalných pušek Saiga. Dále byli vyzbrojeni kalašnikovy s dvojitými zásobníky, aby museli co nejméně nabíjet. Vtrhli nejdřív do prostor foyer velké arény a potom přímo do sálu. Velice mě zaujalo už to, že zejména v předsálí patrně pálili jednotlivými výstřely, aby šetřili náboje, a mrtvých mi připadá na čtyři chlapy obrovská spousta, protože není úplně jasné, jak dlouho se tam zdrželi. 

To nevíme ani z kamerových záběrů, které poskytly kamery přímo v koncertní hale? 
Samozřejmě tam nějaké timecody budou, ale tento údaj jsem zatím nikde nezaznamenal. Nejpozoruhodnější je, že se jim podařilo velmi rychle uniknout, a, jak víme, byli zadrženi až v Brjanské oblasti a je podstatné, že je to v blízkosti ukrajinských, ale také běloruských hranic. Je tedy otázka, kudy chtěli unikat, i když běloruský velvyslanec v Moskvě už upozornil na to, že Rusko a Bělorusko spolupracovali na tom, aby útočníci tuto hranici překročit nemohli, zatímco podobná spolupráce s Ukrajinou z pochopitelných důvodů není možná. Přesto Putin ve svém projevu, který zazněl skoro až po čtyřiadvaceti hodinách, všechno házel na Ukrajinu, podobně jako před ním třeba Dmitrij Medveděv a další ruští politici. Samozřejmě bez jediného důkazu, protože takové tvrzení je nesmysl už v podstatě. 

K tomu se ještě dostanu, ale zajímá mě ještě o jaký koncert vlastně šlo. Ptám se na to z toho důvodu, abychom pochopili, kdo byli lidé, kteří na koncert šli a stali se oběťmi.
Byl to koncert rockové skupiny Piknik, takže přirozeně většinu publika tvořili mladí a nejmladší lidé. Proto bohužel je jak mezi mrtvými, tak mezi raněnými i řada dětí, nikoliv adolescentů, ale i dětí kolem osmi, deseti let. 

Víme proč si útočníci vybrali právě toto místo, tento koncert? Už známe nějaké podrobnosti z vyšetřování? 
V tuto chvíli víme jen to, co se tvrdí od samého počátku, tedy že ti čtyři bezprostřední útočníci mají být Tádžikové, měli tádžické cestovní doklady. 

Ty se našly v už zmiňovaném voze? 
Ano, našly se v tom Renaultu. Vesměs se jedná o lidi, kteří buď měli v Rusku povolený pobyt, nebo se o něj ucházeli. Myslím, že ve třech případech tam také pracovali, jeden z mužů dokonce přímo v Krasnogorsku, kde celý komplex stojí. Velice mě zaujalo, že to byli Tádžikové, kteří měli být najati přímo v Rusku. Totiž mezi středoasijskými gastarbeitery pracujícími speciálně v Moskvě je drtivá většina právě Tádžiků, protože Tádžikistán patří v té pětici středoasijských zemí mezi dvě nejchudší. Překvapuje mě, že patrně byli pro svůj úkol docela dobře vycvičeni, a neumím si dost dobře představit, jak takové lidi vycvičit v ruských podmínkách. Ale myslitelné to je, protože na jedné straně tvrdíme, že je to policejní stát, a máme pravdu, ale na druhé straně je to policejní stát, v kterém vládne značný chaos. Bude tu teď jistě velká skupina obyvatel, kteří se budou alespoň v duchu ptát, jak je to možné. Když jsem to srovnával s předešlými čečenskými útoky, tak bych rád poukázal na to, že všimnout si nenápadného, malého, bílého Renaultu je daleko méně snadné, než povšimnout si komand, která táhla na Buďonnovsk nebo do Beslanu. Potud bych ruské úřady a policii ani tolik nevinil, a pokud náhodou ti čtyři Tádžici nejsou jenom vymyšlené oběti ruské policejní zvůle, ale reální pachatelé, tak zaplať pánbůh, alespoň je dopadli. 

Islámský stát a nevyslyšená varování

Pojďme se pídit po tom, kdo za útok může. K odpovědnosti za něj se přihlásila organizace Vilayet Khorasan, a pokud to správně chápu, tak to má být jedna z odnoží takzvaného Islámského státu. Zaznamenal jsem, že zpravodajské služby USA potvrdily, že mají informace, že by to prohlášení odpovědnosti mělo být pravé. Je to tak? 
Je to opravdu tak, protože telegramové kanály, na kterých to Vilayet Khorasan oznamoval, jsou kanály, které běžně používá, takže je to sice nepřímý, ale dosti pádný důvod. Ptal jste se, proč a jak si vybrali právě tento cíl, a to je velice důležitá věc. Už jsem mluvil o kapacitě té haly, která je opravdu obrovská, v Rusku srovnatelná třeba, já nevím, s velkým sjezdovým palácem přímo na území Kremlu, který po dlouhou dobu s podobnou kapacitou byl největší koncertní i sjezdovou síní v celém Rusku. Velice důležitá věc je, že zatímco při třech čečenských útocích, na které neustále odkazuji, se vždycky říkalo: žádáme odchod ruských vojsk z Čečenska, tak v tomto případě žádný požadavek nezazněl, a to by byl čistý rukopis islámských organizací typu Al-Káida. Ta vždycky usiluje o to, aby útok byl okázalý, a je to obecně řečeno útok proti nevěrným, žádné další důvody se neuvádějí. Ať už to byl kdokoliv, potud to útočníkům vyšlo. Bylo by to, jak říkám, plně v logice a psychologických manévrech Islámského státu. 

Jak si vysvětlujete, že by takzvaný Islámský stát útočil v Rusku? Jaký důvod by k tomu v tuto chvíli měl? Upozornit na sebe?
Více méně. Upozornit na sebe, ale zkrátka a dobře Rusko je pořád nepřítel islámu, jeden z největších v celém světě, už od bojů nejen v Čečensku, ale předtím koneckonců i v Afghánistánu a teď v Sýrii. Takže z pohledu pravověrného islámského věrozvěsta je to zcela srozumitelné. 

Pojďme k únikové cestě, kterou jste naznačil. Vladimir Putin ve svém projevu řekl, že mělo existovat jakési okno, které měli Ukrajinci zajistit na rusko-ukrajinské hranici, aby útočníci mohli utéct na Ukrajinu. Kde na to přišel?

„Pokusili se schovat a přesunuli se směrem na Ukrajinu, kde pro ně podle předběžných údajů bylo z ukrajinské strany připraveno okno k překročení státní hranice.“

Vladimir Putin, prezident Ruské federace (Kremlin.ru, 23. 3. 2024)

Myslím, že Putin chvilku popřemýšlel a potom to takříkajíc vyhrkl, protože když už se něco takového stalo, tak jako starý policajt a pragmatik toho koukal využít ve svém zájmu. Nakolik se mu to podařilo, zřejmě přesně nezjistíme, ale jinak bych řekl, že se to očekávat dalo. Západní země, mezi nimi i Česká republika, ruskou stranu upozorňovaly, že něco takového se v Moskvě chystá. Spojené státy na to upozorňovaly už od 7. března, což je 14 dní předem, a Rusové patrně nepodnikli nic. Ale to by zase bylo plně v jejich tradici... 

Ignorovat varování. 
Víceméně.

Ukrajinci i Spojené státy samozřejmě odmítají, že by na útoku měli jakoukoliv spoluúčast.

„Pokud jsou Rusové připraveni tiše umírat a neklást otázky svým bezpečnostním službám, pak se Putin pokusí situaci znovu zneužít k posílení vlastní moci.“

Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny (ČT Události, 24. 3. 2024 )

Může si teď Putin začít vybíjet zlost ještě víc na Ukrajincích, jinými slovy může toho zneužít? 
Nevím, jestli toho jde nezneužít ještě víc, protože těsně před pátečním útokem jsme byli svědky nesmírně masivních raketových a dronových útoků ruské armády na ukrajinské cíle, především na energetickou infrastrukturu, ale i jinam, takže spíše opak by byl pravdou. Ale znovu říkám, v žádném případě nebudu věřit tomu, že za tímto brutálním útokem stála Ukrajina, která je sama už třetí rok dnes a denně vystavována ruské brutalitě. 

To vůbec nenaznačuji, ale říkám si, jestli si Vladimir Putin nemůže říct, že mu to přijde vlastně vhod, protože teď může konečně začít válka proti Západu. 
To si říct může, ale je to pořád jenom jeho pseudointelektuální konstrukce. Dokonce si myslím, že on při svém cynismu si je velice dobře vědom, že tady a dále na Západ od nás mu takové žvásty nikdo nesežere, abych to řekl hodně natvrdo. Jako vždycky je to od něj pokus nějak zafungovat pro domácí publikum. Sice nevěřím v 87 % hlasů, kterými byl v neděli 17. března zvolen za prezidenta, ale podpoře 60 až 70 % voličů bych věřil. A to je v současné době největší tragédie ruského národa, že si podobně jako Němci v Hitlerově epoše nebyli schopni uvědomit, jaké nebezpečí, jakou hrůzu znamenají pro svět a co to v konečném výsledku bude znamenat pro ně samotné. 

Říkal jste, že se to těžko predikuje a možná to nikdy nebudeme vědět, ale mohou informaci, že za útokem podle Putina stojí Ukrajinci nebo že se na něm mají podílet, spolknout běžní Rusové?
Myslím, že ano. Dokonce bych řekl, že Putin s tím kalkuluje, že dobře ví, že lidé, kteří se nepohybují v internetovém prostředí a jsou plně odkázáni na státní, zejména elektronická média, především na televizi, ale z části také na rádio, to berou za bernou minci a tím je to pro ně vyřízené. 

Ruská linka

Co se týče událostí v Rusku, jsem se stal v posledních letech velmi skeptický, tak se musím zeptat: dá se vyloučit, že by v tom měla prsty nějaká ruská tajná služba?
To se vyloučit samozřejmě nedá. Třeba útoky proti obytným domům v roce 1999, které byly nakonec připsány Čečencům, byly dílem ruských tajných služeb. O tom se mluví už od chvíle, kdy k útokům došlo, a uplynulo od nich pětadvacet let. Aleksandr Litviněnko, který o tom napsal knihu Putin vyhazuje Rusko do vzduchu, jak víme, v roce 2006 právě na tuto vinu před Putinem v Londýně zemřel po aplikaci polonia 210, takže samozřejmě s takovou možností musíme počítat vždycky. Trošku by podle mého soudu na to ukazovalo právě to, že čtyři označení Tádžici jsou lidé, kteří už delší dobu pobývají na ruském území, a zatím nikdo nepřinesl žádnou informaci o tom, že by například v řadách Islámského státu přímo bojovali, jak se stávalo v uplynulém desetiletí zejména severokavkazským národům, ale i Středoasiatům. Takže je otázka, co s tím. 

Čtyři muži, údajní pachatelé, jsou teď ve vazbě a hrozí jim celoživotní trest. Navíc každý trest v ruském vězení je vlastně trestem smrti. 
Samozřejmě. 

Boj proti teroristům je pro Putina zásadní, je to jedno z jeho hlavních témat už někdy od konce 90. let, kdy se stal premiérem. Z roku 1999 je jeho populární výrok, kdy řekl: „Budeme teroristy zabíjet i na záchodě, pokud je tam najdeme.“ Mluvil jste o tom, že mu většinová společnost věří, má její podporu, ale nemůže mu to nakonec i uškodit u domácího publika? Přeci jenom se bavíme o více než 130 mrtvých. 
To je pravda, ale já bych rád upozornil na jednu věc. Válka na Ukrajině se v Rusku samotném, vyjma Bělgorodské a Kurské oblasti, v posledních týdnech a měsících nijak významně nepodepisuje. I když ukrajinské drony doletí leckam, v současné době ničí třeba ropné rafinérie poměrně daleko od ukrajinských hranic, ale Moskvu nebo Petrohrad to nijak nezasahuje. Jak se zdá, ani nijak významně neutrpěla ruská životní úroveň, takže tento útok je daleko hmatatelnější než důsledky celé války na Ukrajině. Putin může docela klidně tvrdit, že základním úkolem jeho života je boj proti mezinárodním terorismu, ale jak víme, je to spíše boj o nová, respektive staronová území a je to zkrátka a dobře jenom další odnož staleté ruské imperiální politiky. 

Uškodit mu to tedy ve výsledku nemůže? 
Těžko. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Reuters, Kremlin.ru a Telegramové kanály Mash a Москва Live 



 

 

Matěj Skalický

Související témata: střelba v Krasnogorsku, Rusko, teroristický útok, Islámský stát, střelba, útok, Vladimir Putin, Libor Dvořák, Vinohradská 12